Riviéra II: Středa

Dnes už bylo na 157% jasné, že nic jiného než Riviéra nás nečeká. A protože voda byla výborná, vydrželi jsme v ní hrozně dlouho. Takže aby plavání nebylo jednotvárné prokládali jsme ho skoky do vody, vodním pólem. A jelikož jsme u vody celkem nepřehlédnutelní, zaujali jsem místní plavčíky a plavčice. Každá ze skupinek získala svého plavčíka. =) Ráno totiž za  námi přišli, pochválili nás za to, že je jednou za čas hezké vidět u vody někoho kdo skutečně umí plavat a díky tomu s námi nebudou mít žádnou práci. Toto jsme jim my, vedoucí, odkývali a od té doby stáli u nás a odháněli sváteční plavce kteří se nám snažili vlézt do cesty.

Po návratu z Riviéry na nás jako obvykle čekal oběd. Tentokrát čína, takové krásně barevné jídlo to bylo. A takřka všechny děti vrátili do kuchyně prázdný talíř a tím si zasloužili tatranku. Je vidět, že hodně plavání má vliv, protože jídlo do dětí padá neuvěřitelně.

Po obědě, tak jako v úterý nebyl polední klid. Tentokráte na nás, ale čekali hasiči ze zbrojnice BVV. Vytáhli všechny 3 auta co mají, a vysvětlili nám, co ve kterém je. A na co se která věc používá. Potom pustili majáky a naši malí hasiči a hasičky se vrhli do kabin vozů. Ze všeho nejvíc je zajmalo čím se troubí. Následujících 20 minut bylo k nevydržení, protože úplně každý musel troubit. Asi aby vyzkoušel jestli právě jemu to nebude troubit o něco lépe než tomu prvnímu, druhému, třetímu….dvacátému osmému. Až se všichni vystřídali v jedné kabině, vrhli se na druhou. A tam byla siréna překvapivě taktéž. Mezitím ti co se nevešli do kabiny hasili venku Horní Heršpickou hospodu Hrbatý Hrozen. A stejně jako minulý týden hospoda shořela více než jednou. Zato děti byli durch mokré. Voda z nich kapala jak z vodníků.

Proto jsme je po návratu nechali převléci znovu do plavek, ty totiž po dopoledním plavání už uschly.